Kotvičník a jeho kvalita

Kotvičník zemní (Tribulus terrestris) je subtropická rostlina. Domovinou jsou pravděpodobně mořská pobřeží Číny a Japonska. Subtropické pásmo leží mezi tropickým a mírným pásmem. Spadají do něj i pouště a polopouště. Teplota se deset měsíců drží nad 10°C, střídají se období letních a zimních dešť, období such, jsou zde monzuny, velké rozdíly teplot, sucho, mokro, větry atd.

V subtropickém pásu je v letních měsících sucho a jasno, v zimních měsících deštivěji a chladněji, většinou převládá jasné počasí, téměř bez mraků. Podle oblasti průměrné roční teploty dosahují 30 °C. Srážky se pohybují kolem 500 mm/rok (někde jen kolem 300 mm/rok). V některých oblastech se srážky ojediněle vyskytnou v podobě sněhu, ale sněhová pokrývka se nikdy nevytvoří. V oceánském subtropickém pásmu se v nejchladnějších měsících teploty pohybují kolem 12 °C a v nejteplejších měsích kolem 20 °C. Středomořské klima, je typické slunečným a teplým létem a zima je tam většinou deštivější (spadne většina srážek, která mnohdy dosahuje až 1000 mm/rok). Průměrné teploty v zimě se pohybují mezi 18 – 20 °C. Dosti rozdílné klíma je v oblasti východních oblastí pevniny, kde jsou zimy sušší a chladnější. Většina srážek tam spadne v období letních měsíců, kdy dochází k velkému posunu oblačnosti z oceánu. V tomto období se vzdušná vlhkost pohybuje 80 – 85 %.

Kotvičník musí snášet rozmary podnebí. Tomu se musel během svého vývoje přizpůsobit a vytvořit si dostatek obranných mechanismů a látek. Roste téměř na všech druzích půdy, ale typickou půdou jsou písky, hlinito-kamenitá půda, hlinito-písčitá půda, sušší místa, stepi, polostepi. Kotvičník zemní není skleníková rostlina. Aby měl co nejvíce potřebných obsahových látek, tak potřebuje venkovní prostředí. V našem klimatickém pásmu se dá velmi dobře pěstovat.

Kvalita kotvičníku se posuzuje podle obsahu účinných látek - především protodioscinu. Kvalitní kotvičníková droga by měla obsahovat 40–60 % protodioscinu. Mnoho producentů kotvičníku tvrdí, že jejich kotvičník je nejlepší na trhu. Mnoho z nich se chválí různými certifikáty o zdravotní bezpečnosti. Je fajn, že takový certifikát mají, ale nic to nevypovídá o složení daného kotvičníku - tedy o množství příslušných obsahových látek. Ano, jsou světoví dodavatelé drogy kotvičníku, kteří garantují množství příslušných látek. Ovšem mnoho firem si rozbory provádí ve svých laboratořích. Obvykle se provede rozbor jedné šarže a na tomto rozboru se staví marketing. Pokud se neprovádí rozbor naprosto každé šarže, pak je to k ničemu. Nelze úvádět nožství obsahových látek z testů provedených na úrodě roku 2000 pro úrodu z roku 2013. Tyto testy jsou velmi drahé a tak 99 % dodavatelů, kteří dodávají kotvičníkovou drogu, nic takového nemůže provádět, neboť laboratorní rozbor každé úrody by nikdo z nich nezaplatil a cena kotvičníkové drogy by byla značně vysoká. Proto tvrzení, že náš kotvičník je nejkvalitnější nelze brát vážně.

Podle studií je nejlepší pěstovat kotvičník pod širým nebem, neboť tak má dostatek účinných látek. Jsou pěstitelé, kteří kotvičník pěstují výhradně ve skleníku, ale jaký je obsah účinných látek, takto pěstovaného kotvičníku, je otázkou. Tito pěstitelé o svém produktu říkají, že je pěstován v čistém prostředí. Tak toto tvrzení je zcela jistě pravdivé. Otázkou je, zda je to výhodné pro kvalitu kotvičníku?  Podle studií není pěstování kotvičníku ve skleníku pro množství obsahových látek příliš prospěšné. Skleníkový kotvičník jich má, podle rozborů, méně něž kotvičník pěstovaný na poli pod širým nebem. Ovšem to neznamená, že je nemá a je tak neúčinný. Jeho účinnost je jen nižší.